1. Kávová zrna nejsou zrna

Kávové zrno je ve skutečnosti pecka, které se skrývá uvnitř kávových třešní rostoucích na rostlině Coffea (Kávovník). Plod této kávové třešně obsahuje většinou dvě pecky přivrácené k sobě plochými stranami. Přestože kávová zrna nejsou technicky vzato zrna, jsou tak označována pro svou podobnost se skutečnými zrny.

Pokud zelené kávové zrno za správných podmínek zasadíte, vyroste z něj celá kávová rostlina.

2.  Káva je vlastně ovoce

Kávovník je ovocný strom, který plodí kávové třešně – červené či fialové bobule, které se po dozrání mohou změnit na žluté či oranžové. Kávová zrna jsou pecky těchto třešní. Až vám příště někdo vyčte, že pijete příliš kávy – můžete sekundovat, že v žádném případě. Vždyť jste svůj jídelníček obohatili o ovoce!

3.  Existuje až 120 druhů kávovníků 

… ale pouze ze 4 z nich se v současnosti vyrábí káva, jak ji známe. Mezi dva dominantní druhy patří Coffea Arabica, která tvoří asi 60 % světové produkce, a Coffea Canephora známá také jako robusta. 

Coffea Liberica a Coffea Dewevrei jsou další dva druhy kávy. Jde o vzácnější odrůdy pěstované v mnohem menším měřítku, a to především kvůli nízké poptávce. Mají specifičtější chuť a o něco vyšší nároky na pěstování i samotnou sklizeň.

4.  Cesta kávy do šálku je dlouhá

Než se káva dostane do vaše hrnku, musí projít mnoha fázemi. Vše začíná zasazením semínka do velkých zahradních záhonů. V závislosti na odrůdě trvá 2–4 roky než kávovník začne plodit a může začít sklizeň. Po sklizni se káva musí co nejrychleji zpracovat, aby se zabránilo zkažení plodů. Zrna se před mletím suší a zbavují suchých slupek. Poté se třídí podle velikostí, balí do pytlů a vyvážejí. 

Zrna pak procházejí procesem ochutnávání zvaným cupping, během kterého se testuje kvalita. Následně začíná pražení kávy, kdy se ze zelených zrn stávají nádherně hnědá aromatická zrna. Na závěr se káva namele. 

5.  Káva vyžaduje tmu a chlad

Zakoupili jste si perfektní kávu a chcete si ji doma vychutnat? Aby si káva zachovala své kvality, musí být správně skladována. Uchovávejte proto zrna ve vzduchotěsné nádobě, která je ochrání před světlem. K úhlavním nepřátelům kávy patří světlo, vlhko, teplo a kyslík. 

6.  Tři způsoby zpracování kávy

Zpracování kávových zrn, tedy oddělení plodu od semene, je jedním z nejdůležitějších kroků při výrobě kávy. A má zásadní vliv na chuť konečného produktu. Nejčastěji se provádí třemi způsoby:

Suchá (přírodní) metoda: jedná se o starou a jednoduchou metodu. Kávové třešně se rozprostřou v tenké vrstvě na povrch vystavený slunci. Tento postup je běžný v oblastech, které trpí nedostatkem vody.

Mokrá metoda: kávová zrna jsou zbavena dužiny pomocí mechanického stroje, kterému se říká depulper. Poté se kávová zrna vloží do nádrže s vodou, kde je o zbytek dužiny připraví fermentace.

Medový proces: přírodní metoda oblíbená ve Střední Americe. Taktéž využívá k vypeckování depulper. Poté, co jím zrna projdou, suší se na speciálních stolech či terasách. Díky zbytkům dužiny, které na zrnech zůstaly, si káva zachová sladkou a šťavnatou chuť. 

7.  Chuť kávy ovlivňuje spousta faktorů

Kávové zrno je dokonalým příkladem toho, co příroda dokáže vytvořit, pokud jsou v souhře veškeré potřebné podmínky. Chuť kávy totiž neovlivňuje jen odrůda kávovníku, ale i chemické složení půdy, množství deště, intenzita slunce i nadmořská výška. To je důvod, proč je pro nás káva tak fascinující. Její pěstování i samotná příprava jsou věda, ve které se ve společnosti Julius Meinl vyznáme.